Gekon bude žít v teráriu, jeho dobré zařízení je tedy základem spokojeného zvířete. Velikost obydlí se odvíjí od velikosti zvířete. Pokud budeme brát mládě od chovatele, je dobré se s ním poradit a zeptat se ho na zkušenosti.

Kupříkladu někteří chovatelé uvádějí, že malý gekon panenský vystačí s teráriem 25x25x30 cm a nejběžnější gekončík noční zase 40x40x40 cm. Jiní ovšem říkají, že vhodnější je se obecně přiblížit rozměru 50x50x50 cm. Samozřejmě platí, že čím větší, tím pohodlnější – rozsahu terária ale odpovídá náročnost vytápění. Také je potřeba mít terárium náležitě větší, pokud chceme chovat více jedinců. Většina druhů gekonů ale nemá problém žít jako solitéři.

Nejčastěji se terária zhotovují ze skla nebo kombinací dřeva, dřevotřísky a skla. Dají se koupit i hotová, je ale potřeba dobře zvážit, zda je prefabrikované terárium dobře uspořádané. Umístit bychom jej měli do výše očí v ideálně osvětlené místnosti – dobré není ani temné a chladné místo, ani výrazné vystavení přímému slunci.

Dvířka terária by měla být vždy v přední stěně pro snadnou manipulaci, důležitá je jejich těsnost. Nezbytná je ventilace, která se obvykle řeší větracím pruhem ve stropě a menším proužkem pod dvířky. Je potřeba myslet na to, že většina gekonů jsou výborní lezci a také objevitelé – jakákoliv nezajištěná skulina či netěsnost nejenom že snižuje účinnost terária, ale navíc je místem pro útěk jak chovaného mazlíčka, tak jeho hmyzí potravy.

Vytápění

Gekoni v přírodě žijí v teplých oblastech, je proto nezbytné zajistit správné vyhřívání terária. Podobně jako u jiných ještěrů se pomocí vyhřívací žárovky vytvářejí teplejší a chladnější místa, aby se mohl gekon vyhřívat a chladit podle potřeby. Různé druhy mají různé nároky, orientačně se ale uvádí, že by se teplota pod zdrojem měla pohybovat mezi 30 a 35° C, chladnější místa mají mít 25°C. V noci může teplota klesnout k 20° C.

Výcvik

Gekoni a gekončíci: Dráčci i pro začínající chovatele

Nenáročnost gekonů oproti ještěrům spočívá nejen v relativně nižší teplotě vyhřívání, ale také v tom, že některé druhy nemají velké nároky na UV záření. Kompakty UVB žárovek jsou samozřejmostí například u hadů či agam, řada gekonů se bez nich ale obejde. Díky tomu je tak možné UVB žárovku úplně vynechat a vytápění řešit i jinak – například topnou deskou či vyhřívacími kameny. To je běžné například u široce rozšířeného gekončíka nočního.

Obecně platí, že gekoni mají rádi vyšší vlhkost, nejsou ale tak citliví, jako jiné druhy. Gekončík noční potřebuje denní vlhkost vzduchu 70 až 90 procent. Ta se zajišťuje pravidelným vlhčením substrátu podestýlky, vhodnou součástí vybavení je i mělká miska na vodu, ve které se zvíře může koupat – ovšem pozor na velikost, abychom si gekona neutopili.

Úkryty a dekorace

Substrát volíme podle chovaného druhu, méně častá pouštní terária využijí teraristický písek. Tropická terária, která vyhovují většině nenáročných druhů, se pak vystýlají lignocelem či rašelinou, případně rašelinou míchanou s pískem. Dnes se tyto materiály dají koupit v bezpečném stavu v potřebách pro chovatele. Někteří chovatelé sice udržují tradiční používání lesní hrabanky, ta se ale musí velmi důkladně sterilizovat (například teplem), abychom si do terária nezatáhli nechtěné roztoče a plísně.

Jako dekorace pak slouží kameny, větve na lezení a umělé rostliny. Živé rostliny na jednu stranu hezky dotváří vzhled terária a pomáhají udržovat vlhkost. Zároveň ale často trpí nedostatkem světla a vysokou teplotou, takže se musejí někdy vyndávat ven a nechat „vzpamatovat“. Sami gekoni můžou rostliny poškodit, nejsou ale jejich potravou a většinou je nechávají na pokoji. Doporučují se druhy jako scindapsus, fikus benjamin či voděnka.

Zvířeti bychom měli v teráriu vytvořit v rámci dekorací úkryt. Gekon se tam schovává pro chvíle klidu a v podstatě tím odbourává stres. Obvykle k tomu využijeme duté větve a kusy kůry. Některé druhy mají díky svému zbarvení nejlepší úkryt mezi listy rostlin. Zadní stěna terária se obvykle potírá betonem, případně se polepí kameny a kůrou a stává se tak pro gekony stěnou lezeckou.

Minimálně jednou týdně vybíráme z terária trus, každý druhý den měníme vodu. Je vhodné také týdně leštit skla terária, aby na nich nevznikaly nánosy – ovšem pozor, zcela bez čisticích prostředků. Jednou ročně se pak provádí důkladný úklid, který zahrnuje umytí dekorací a výměnu substrátu.

Potravu si musí ulovit

Pokud jde o krmení, jsou gekoni malými masožravci, kteří se živí především hmyzem. Krmíme vždy hmyzem živým. Sami gekoni nejsou moc vybíraví, krmení ale volíme podle účelnosti. Gekon musí být schopen si potravu ulovit, zároveň by zvolená krmně neměla zaneřáďovat terárium. Kupříkladu u moučných červů hrozí, že se nám před sežráním usídlí v substrátu.

Druhy hmyzu volíme podle dostupnosti – v létě se dá nachytat venku, například luční kobylky či cvrčci. Přes zimu musíme být zásobení a mít bokem krabičku s malým hmyzím chovem. Dnes se dá ale hmyzí potrava dobře koupit i ve zverimexech – sarančata, cvrčky, méně vhodnější jsou kvůli velikosti švábi. I tak je ale dobré mít pohotovostní zásobu doma, ať nás nedostupnost sortimentu nezaskočí.

Jakmile si chovatel začátečník navykne na základní úkony péče o gekona, nejspíše zjistí, že jde opravdu o nenáročného tvora. Náš čas a pozornost je pak odměněn přítomností půvabných, exotických tvorů, kteří přinášejí kus krásy tropického lesa až do našeho bytu.