Už na druhý, pozornější pohled byste ovšem zjistili, že o žádnou kočku nejde. Nejde ani o kočkovitou šelmu – ženetky jsou totiž šelmičkami z čeledi cibetkovitých.

Ženetek existuje poměrně velké množství druhů, jen některé jsou ale chované jako mazlíčci - nejčastěji ženetky tečkované, levhartí a skvrnité. Obecně lze říci, že jde o africká zvířata, i když část jejich populace zasahuje i do Evropy.

Ženetky měří průměrně kolem 90 centimetrů i s ocasem, váží jedno až tři kila. Vidíme tedy, že jde opravdu o drobnější šelmičky. Jejich základní tvarovou charakteristikou je v úvodu zmíněná "kočkovitost". Protáhlé, elegantní tělo, hlava velmi podobná kočičí, packy vybavené pevnými drápy.

zdroj: Profimedia

Mazlíček je to sice neobvyklý, o horkou novinku ale tak úplně nejde - ví se, že například někteří egyptští faraoni měli tyhle šelmičky v oblibě. Moderní popularita ženetek rychle roste především v USA. Kromě touhy po exotice je to dáno také vlastnostmi těchto zvířátek. Ve svém chování a vzezření totiž kombinují cosi kočičí, cibetkovité, ale i fretkovité.

Jsou typické klouzavým, tichým pohybem, který právě fretku trochu připomíná. Jak říká jeden americký chovatel na svých stránkách: "když se řekne ženetka, představte si kotě se špičatým čumáčkem cibetky, skvrnami levharta a ocasem lemura. Jsou nádherné!"  Také se vyznačují značnou inteligencí, dovedou tedy vymýšlet složité hry a je prý radost je i jen sledovat.

Bez svého majitele strádá

Na druhou stranu, není to kočka - pokud chce někdo domácí zvířátko na mazlení, ženetka to není. Zajímavé je, že v přírodě jsou to spíše samotáři, pokud si ale od mláděte zvykají na člověka, jsou na něj velmi fixované. Dokonce natolik, že je v podstatě nemožné, aby dospělá ženetka změnila majitele – absence člověka, na kterého je zvyklá, je pro ni strádáním.

Jak je vidno, tato šelmička tedy nemá moc velké problémy s domestikací, musí se ale neustále myslet na to, že i když připomíná kočku nebo fretku, je to jiný druh zvířete.

Navíc každá mince má dvě strany. Popularita ženetek se pomalu, ale jistě šíří světem a už se setkává s jistou kritikou. Někteří stávající "odborní" chovatelé se dokonce dostávají do dvousečné situace, kdy na jednu stranu sami ženetky chovají, ale na druhou stranu vidí, že jejich pozice "běžného mazlíčka", hlavně v Americe, není úplně ideální.

Není šelma jako šelma

Kočka je sice taky šelma, ale má za sebou dlouhá staletí domestikace. Ženetky jsou pořád nejšťastnější ve svém přirozeném prostředí a to jim bytový chov většinou může stěží nahradit. Navíc je tu nebezpečí vždy spojené s exotickými mazlíčky, kdy je někteří lidé chovají spíše z módy, než ze skutečného zájmu. Takový tvor pak často nemá tolik pozornosti, kolik by potřeboval.

Naše představení ženetek by se dalo uzavřít trochu úkrokem směrem od domácích zvířat: Ženetky jsou jistě neobvyklým mazlíčkem a krásným tvorem. Možná by jim ale člověk přál - právě z respektu k jejich přirozenosti - aby se v pozici mazlíčka neobjevovaly tak často.