Bambino - lysá kočka na krátkých nožkách, která vznikla jako experiment

4. 5. 2021 – 9:03

Kočka experimentálního plemene bambino | zdroj: Profimedia

Mezi kočičími plemeny najdeme i taková, která bývají označována za experimentální. Většinou jde o nové výsledky šlechtění či křížení, u kterých ještě není jasné, nakolik budou životaschopné v chovatelské komunitě. Jedním z takových experimentálních plemen je i bambino – lysá kočka na krátkých nožkách, která vznikla zkřížením plemen sphynx a munchkin.

Toto plemeno vzniklo nedávno, jeho počátek se datuje k roku 2005. Slovo „bambino” bylo vypůjčeno z italštiny, kde značí „miminko“ – to kvůli krátkonohému a zároveň lysému vzhledu koček. Samotné vytvoření bambina ale od začátku provázejí jisté kontroverze.

Existují příliš krátce a v příliš malém počtu, než aby byla jistota, že je s nimi vše v pořádku. Někteří kritici se proto domnívají, že kombinace genů obou původních plemen s sebou nese riziko různých poruch. Největší chovatelská asociace TICA tak bambino jako experimentální plemeno registrovala, další významné spolky CFA a ACFA ovšem tuto registraci odmítly právě proto, že nechtějí podporovat možný vznik genetických abnormalit čistě kvůli estetice.

Vzhled je totiž hlavní důvod, proč se k experimentu se šlechtěním bambina přikročilo. Tvůrcům plemene šlo totiž o vytvoření kočky s novým, neobvyklým vzhledem. A právě „stvořitelská“ plemena hovoří samy za sebe. Kočky sphynx se vyznačují lysou kůží, munchkinové zase mají neobvyklou mutaci krátkých nožek. Bambino je tedy lysá, vrásčitá kočka na krátkých nožičkách. Existuje tedy ale i forma s řídkou srstí. U některých se navíc vytváří „lví ohnáňka“, tedy chomáč srsti na konci ocasu. Obvykle váží dva aý čtyři kilogramy.

Zakázané množení

Lysost je produktem recesivního genu, krátkonohost zase genu dominantního. Munchkinové i sphynx výjimečnými problémy netrpí, pořád je ale potřeba si uvědomit, že se u nich chovatelé jen rozhodli rozvíjet přirozenou mutaci. Bambino je oproti tomu výsledkem cílené snahy o neobvyklý vzhled skrze křížení – a právě to je jádrem kritiky. Křížení recesivních a dominantních mutací totiž může mít teoreticky katastrofální důsledky na zdraví koťat. V některých zemích je tak dokonce množení bambina nelegální, například v Německu či Holandsku.

Přiznejme ale, že některým chovatelům mohou právě tyto lysé „jezevčíkovité“ kočky připadat krásné. Od svých předků navíc bambino kočky podědily prý i povahu, která je veselá a přátelská. Jsou hravé a milují společnost, snadno se socializují. Jako kočičí společník tedy navzdory výše řečeným genetickým problémům značný potenciál mají.

Pro širší charakteristiku zatím chybí bližší informace. Jak jsme uvedli, bambino je plemeno experimentální, a proto velmi vzácné. Běžný chovatel se s nimi také obvykle nesetká, přesto se ale už i u nás dají najít inzeráty (většinou zahraniční), které nabízí koťata bambina. Zda se do budoucna stane stálicí mezi neobvyklými kočkami, či zda jde o slepou uličku, ukáže teprve čas.