Ačkoliv je tento ovčácký pes nazýván australským, jde v podstatě o americké plemeno, ve kterém se ale zajímavě sbíhají linky z celého světa. Utvářelo se totiž v průběhu 19. století v Kalifornii v prostředí pasáků ovcí. Ti ale navazovali na tradice evropské, konkrétně vzešli z prostředí španělských kolonistů na pomezí dnešního USA a Mexika. Někdy se tak uvádí, že díky znalosti dějin osidlování této části kontinentu můžeme říci, že předci australského ovčáka se objevili v severní Americe už v 16. a 17. století, kdy část evropských kolonistů tvořili pastevci z Pyrenejí.

Neznámý mimo prostředí pastevců

U vzniku budoucího plemene australského ovčáka tak v Kalifornii stáli psi jako pyrenejský ovčák či baskický pastevecký pes. Zároveň se ale do země v průběhu 19. století dováželi kvalitní psi z celého světa, neboť zdejší zemědělská výroba prudce rostla a stáda dosahovala enormních rozměrů. Původně ovčácká plemena si navíc uměla poradit i s jiným dobytkem.

U této „psí imigrace“ pak leží původ jména plemene – do jeho šlechtění totiž přispěli další pastýři a jejich psi prapůvodem z Pyrenejí, z nichž se ale významná část stěhovala do USA za lepšími podmínkami z Austrálie. Je pravděpodobné, že někde v této fázi se k australskému ovčáku přimíchaly i zmiňované border kolie.

Pes se stal velmi populárním jako pracovní plemeno na celém západě USA. Odborníci uvádí, že takřka po celé jedno staletí dominoval australský ovčák prostředí amerických pastevců, paradoxně ale mimo toto odvětví nebyl vůbec známý. Až od poloviny 20. století rostla sláva psa i mezi dalším obyvatelstvem, k jeho popularitě přispělo například časté vystupování těchto ovčáků při rodeo vystoupeních.

Poměrně staré plemeno se tak svého prvního chovatelského klubu dočkalo až v roce 1979, až v 90. letech jej pak uznali asociace AKC a FCI. Dnes jde v USA o velmi oblíbeného společníka, v roce 2019 šlo o 15. nejčastější plemeno rodinného psa. V České republice se chovají od roku 1994, obzvlášť v posledních letech počty registrovaných psů rychle rostou.

Podobný border kolii

Jsou to středně velcí psi, ideální výška se u samců pohybuje mezi 51–58 cm, u fen 46–53 cm, při hmotnosti 18–28 kg. Australský ovčák je poměrně silný a dobře osvalený pes, s délkou těla mírně větší, než výškou. Vzhledem se blíží řadě dalších ovčáckých plemen, o podobnosti s border kolií už jsme mluvili (ta je ale znatelně lehčí). Hlava je stejně dlouhá jako široká, s výraznými čelistmi. Zajímavostí je, že plemeno má dnes tři různé standardy – mezinárodní FCI, americký AKC a původní klubový ASCA. Zatímco ten FCI říká, že ocas má být přirozeně dlouhý, druhé dva standardy za žádoucí označují ocas krátký či dokonce kupírovaný.

Celé tělo kryje středně dlouhá, vlnitá srst se dvěma vrstvami. Ve tváři bývá krátká, naopak výrazně delší praporce rostou na zadních nohách. Výborně izoluje a jako u řady dalších ovčáků chrání proti nepřízni počasí. Plemeno je zajímavé tím, že bylo postupně vyšlechtěno do několika odnoží barevných variant. Ve světě psích přehlídek jde o velké téma, a tak mají jednotlivé varianty svá uznávaná označení.

Standard uznává čtyři základní barvy: černá, červená, modrá merle (merle je označení pro strakaté žíhání) a červená merle. Povolené jsou navíc bílé a tříslové znaky, australští ovčáci tak mohou být poměrně pestrobarevní. Jako obzvlášť výstavní se sleduje kombinace plného zbarvení (černá nebo červená) s oběma variantami znaků – pes je tedy tříbarevný neboli tricolor.

Obliba australských ovčáků pramení z jejich povahy, která se opět podobá border koliím. Jsou to totiž velmi hraví a milí psi, kteří se dobře učí a rádi mazlí. Ke svým lidem jsou naprosto věrní a silně ochranářští. Hodí se k dětem a bývají výbornými rodinnými psy. Jen jim v povaze – navzdory tomu, že dnes jde takřka výhradně o společenské a ne pracovní plemeno – zůstává silný pastevecký pud. Ten se může náhle projevit třeba v potřebě štěkáním a dorážením sehnat skupinu hrajících si dětí do jednoho stáda. Také je potřeba dodat, že jsou to psi velmi aktivní, kteří potřebují dostatek pohybu a cvičení. Bez tohoto „vybouření“ se mohou stát destruktivními.

Australský ovčák je v mnoha směrech skvělým psím společníkem a přítelem. Má i rozumnou velikost a skvělou povahu prodchnutou inteligencí. Nemluvě o tom, že jejich lehce šibalský výraz jako by se pořád tak trochu usmíval. Jsou to zkrátka psi, u kterých není stále rostoucí popularita vůbec s podivem.