Sama vláknina je jen obtížně stravitelná, přispívá ale správnému trávení. V traktu pomáhá absorbovat vodu a formovat stolici, ve správném množství pak zpomaluje průchod potravy střevy k dobrému zpracování. Navíc přispívá k tvorbě zažívací mikroflóry a vytváří prostředí, ve kterém se špatně daří škodlivým bakteriím. Obecně sice platí, že ve výživě psů (a koček) má vláknina menší význam než u člověka či u býložravců, opomíjet by se ale neměla. 

Původ vlákniny je takřka výhradně rostlinný, přičemž existuje ve dvou formách: rozpustné a nerozpustné ve vodě. Ta rozpustná je s obtížemi stravitelná, nerozpustná v podstatě vůbec. I ta ale pomáhá, neboť více přispívá k prodlužování doby trávení jídla. Díky tomu je vhodná třeba i při řešení průjmů. 

Vyvážené množství

Teze o prospěšnosti samozřejmě platí jen tehdy, pokud je vlákniny ve stravě vyvážené množství. Častějším prohřeškem bývá její nedostatek, což vede k nesprávné funkci střev. Nové studie dokonce naznačují, že jednou z příčin psí obezity je přemíra tuků a sacharidů, spojená s nedostatkem vlákniny. V tomto je psí zažívání velmi podobné lidskému. Chybu lze ale udělat i opačným směrem. U rozpustné vlákniny může přijít reakce, pokud ji pes nárazově začne konzumovat příliš mnoho, což vyvolává nadýmání a průjem. Přemíra té nerozpustné zase vede k zácpám, zvracení a špatnému vstřebávání vitamínů.  

Řada vyráběných krmiv má vlákniny poměrně málo, ačkoliv se dají najít i obohacené značky. Velmi obecně lze říci, že by vláknina měla tvořit dvě až čtyři procenta psí stravy, na toto téma se ale stále vedou diskuze. V tomto ohledu je někdy nejlepší se poradit při preventivní prohlídce s veterinářem, případně se zkušenějšími chovateli, kteří mohou doporučit množství vyhovující konkrétnímu mazlíčkovi podle jeho plemene, tělesné hmotnosti a zdravotního stavu. 

Dýně 

Pokud se člověk rozhodne svému čtyřnohému příteli zvýšit příjem vlákniny, má hned několik možností. Obzvlášť dobře to jde v případě dodržování principů tzv. barf krmení, případně pokud psovi připravujeme domácí stravu. I vyráběné krmivo lze ale obohatit o některé zdroje vlákniny. 

Ve světě nejdostupnějším a nejdoporučovanějším zdrojem přírodní vlákniny pro psy je dýně. Má jí vysoký obsah, přitom nemá přemíru sacharidů a jako celek je dobře stravitelná. Dýně se ostatně doporučuje i v případě zažívacích potíží, tlumení průjmů a podobně. U nás je trochu problém v tom, že na trhu je pořád poměrně špatně dostupné čisté dýňové pyré. Tedy takové, které obsahuje pouze stoprocentní dýni bez přísad, cukru, soli a podobně. Sehnat se dá, ale není to jako v USA, kde jde o základní přísadu oblíbeného koláče, a tak plechovku s dýní naleznete v každém obchodě vedle obligátního hrášku a kukuřice. 

Pokud to ale chovatel myslí opravdu vážně, pak se dají použít i některé kojenecké příkrmy, které mají v sobě jen dýni a maso. Případně samozřejmě zpracovat vařením dýni čerstvou, u té máme největší kontrolu nad tím, co pyré obsahuje. Malým psům se doporučuje přidávat jen jednu polévkou lžíci pyré k hlavnímu jídlu, u velkých plemen je potřeba začínat postupně a dávku zvyšovat až k cca 70 gramům. 

Fazolky a psyllium

Další výborně dostupnou potravinou jsou zelené fazolky. Pro lepší stravitelnost je ideální podávat je psům podušené (a perfektně vychlazené). Dávkování je pak obdobné jako u dýně. Někteří chovatelé doporučují i batáty, které neobsahují tolik škrobu jako běžné brambory, a zároveň jsou na tom s vlákninou velmi dobře. Psům často velmi chutnají a dají se podávat nejen jako vařené kostky, ale i rozmačkat je například s obsahem plechovky.  

Objevují se i práškové doplňky stravy s psylliem, což je v podstatě rozpustná vláknina. Za určitých okolností může být možnost přidat prášek do běžné stravy pohodlnější a psyllium se velmi často doporučuje, pokud pes ze zdravotních důvodů potřebuje příjem vlákniny zvýšit. Typicky například při zmiňovaných průjmech. Jako dlouhodobé řešení vyvážené stravy se ale asi přeci jen hodí zmiňovaná zelenina. U psyllia se musí striktně dodržet výrobcem stanovené dávkování, protože je snadné množství vlákniny přehnat a psovi tak vyvolat buď průjmy nebo opačný extrém – zácpu. 

Platí, že při podávání vlákniny je klíčové se držet co nejčistšího zdroje a mít vždy jasnou představu o tom, co psovi dáváme. Kupříkladu některé zelené fazolky z plechovky mohou mít vysoký obsah sodíku, dýňové pyré omylem můžeme koupit solené a podobně. Také by mělo být pravidlem, že u zvýšeného množství vlákniny striktně dbáme na správný pitný režim. Vláknina působí ve střevech blahodárně, ale váže na sebe vodu, a tak je potřeba, aby jí měl pes dostatečný přísun.  

Při dodržení těchto pravidel, ale svému mazlíčkovi vlákninou zdraví jen podpoříme. Jak jsme řekli: psi jsou sice masožravci, ale to po tisíciletích společné evoluce vůbec neznamená, že by mohli a měli žrát jen maso. Jejich těla potřebují i něco víc.