Principy „tance“ mezi živinami, mikroflórou zažívání a chemickými produkty mikroorganismů, už byly mnohokrát popsány. Zažívání savců je dobře prozkoumaný proces, přesto zůstávají místa, kam se může pozornost vědců stále napřít. Příkladem je právě dynamika změn, ke kterým může v mikrosvětě žaludku, střev a dalších orgánů docházet. Až doposud se totiž časové rámce některých procesů spíše odhadovaly. Výzkum vědců z univerzity v Illinois tak vlastně spoustu odborníků překvapil zjištěním, že velké změny mikroflóry někdy u psů zaberou méně než týden.

Vedoucí výzkumu, profesor Kelly Swanson, vycházel ze své vědecké praxe – zaměřuje se totiž na otázky správné výživy zvířat. Při různých dřívějších výzkumech ale opakovaně se svými kolegy řešil otázku, jak dlouho je vlastně u psů potřeba počkat při zavádění nové stravy, než je jejich organismus natolik stabilizovaný, aby mělo smysl odebírat vzorky potřebné pro zhodnocení. Vše vycházelo z přibližných odhadů, absence přesného testování tedy stála u zrodu nové studie.

Kompletní výměna mikrobů

Jak jsme řekli, ukázalo se, že noví mikrobi se stabilizují velmi rychle. Už po dvou dnech od nasazení nového jídelníčku začínají vznikat zcela nové chemické produkty metabolismu mikroflóry. Po asi šesti dnech je výměna mikrobů úplná a nový systém se začíná stabilizovat.

Výzkum probíhal pomocí experimentů na psech, v tomto případě naštěstí jen potravinových. Zvířata dostávala po dva týdny nějakou běžnou formu suchých granulí. Pak došlo k prudké změně jídelníčku – polovina testovaných psů začala dostávat konzervy s vysokým obsahem bílkovin a tuku, druhá polovina granule se zvýšeným množstvím vlákniny. Během celého procesu probíhalo odebírání fekálních vzorků a porovnávání vývoje přítomných bakterií. Experiment byl následně pro lepší výsledky zopakován, prohodili se ale při tom psi ze skupiny „konzerva“ do skupiny „vláknina“ a naopak.

Ze vzorků exkrementů se daly přečíst nejen chemické produkty mikroorganismů, které mají dopad na celkové zdraví zvířat. Také bylo potřeba identifikovat přítomné druhy bakterií a sledovat, jak se jejich komunity s časem mění. Také tento výzkum patří mezi první, který jasně určil, jaké druhy bakterií jsou spojené s jakými přítomnými metabolickými produkty. Ne snad, že by dílčí body tohoto výzkumu byly dříve neznámé. Poprvé se ale vše porovnávalo a spojovalo v takovém rozsahu.

Válka bakterií

Vědce tak nepřekvapilo, že radikální změna jídelníčku vede i k radikální změně mikroflóry. Dramatické souboje různých druhů bakterií o psí útroby byly popsány už dříve. Jak jsme ale naznačili v úvodu, překvapivá byla rychlost těchto změn. Stejně tak badatelé nečekali, že obě varianty změněného jídelníčku – ať už masová či vlákninová – měly stejnou dynamiku. Jinými slovy, ať už psi dostávali náhle více vlákniny či naopak tuku a bílkovin, změny proběhly stejně rychle. Byť samotné druhy přítomných bakterií se radikálně lišily.

Autory výzkumu zajímá pro příští práci, zda jsou jejich závěry obecně aplikovatelné. Tedy zda rychlost těchto změn bude pozorovatelná i u dalších savců. Také je zajímavá otázka, zda spojení různých druhů bakterií a jejich produktů platí i jinde, než ve střevech psů – je totiž pravda, že samotná mikroflóra psů, lidí a dalších savců se pochopitelně podle potravy velmi liší, a přitom funguje s podobnými výsledky.

Praktická aplikace výzkumu pak spočívá v tom, že se potvrzuje, jak je důležité změny jídelníčku mazlíčků provádět postupně. Při zavádění nového krmení si totiž nemusí zvykat jen chuťové pohárky psů. Jde o změnu komplexní, která probíhá i na mikrobiologické úrovni. Je-li příliš prudká, a pokud z nějakého důvodu neproběhne dobře, pak před návratem zpět do známějších vod krmení může pes trpět průjmy, nadýmáním a podobně. Výzkum přitom ukazuje, že důsledky dietní chyby či špatné změny jídelníčku mohou být velmi rychlé. Vědci tedy říkají jako výživoví odborníci jedno: „budete-li psovi měnit jídelníček, dělejte to určitě pozvolněji, než jsme to provedli my v laboratoři“.