Byla by škoda tuto otázku hned na začátku shodit ze stolu s tím, že je to nesmysl. Konzervativní přístup selským rozumem říká, že pes je masožravec a šelma a oves by v přírodě určitě nelovil. Zní to sice logicky, ale není to tak úplně pravda. V poslední době se objevuje u některých radikálních proponentů alternativního způsobu života kontroverzní téma psího vegetariánství. Odborníci a veterináři v tom však mají jasno – pes nemůže prospívat na čistě rostlinné stravě.

Na druhou stranu ale dlouhá tisíciletí společné evoluce lidí a psů udělala svoje. Psí zažívání se dnes od toho vlčího v lecčem liší. Psi a vlci, tito evoluční bratranci, měli společného divokého předka. Zdá se, že když domestikace tohoto tvora pokročila a vydělil se pes jako samostatný druh, že jistou evoluční výhodu měli nositelé těch genů, které umožňovaly přežívat i v dobách nedostatku na rostlinné stravě. To se ještě umocnilo s postupným přechodem lidstva na zemědělství.

Jako doplněk mohou prospět

Jinými slovy: psi se přizpůsobili soužití s lidmi a na rozdíl od vlků dokážou mnohem lépe trávit stravu s velkým množstvím vlákniny. Museli zkrátka umět přežít na kaši, když maso nebylo (pořád to ale byla výživová z nouze ctnost). To jim dává možnost efektivně strávit i pokrmy z ovsa a získat z nich potřebné živiny. Pokud tedy našemu psovi ovesné doplňky budou chutnat – a pokud půjde opravdu jen o doplňky základní stravy – pak mu tím můžeme jen prospět.

Krmení

Je psí veganství týrání psů?

Obsahují velké množství vlákniny vhodné pro zažívání, vitamínu A a B6, železa vápníku či hořčíku. Navíc dobře připravené jsou ovesné vločky opravdu chutné. 

Aby takový ovesný pamlsek zůstal zdravým pro psí organismus, je potřeba dodržet několik pravidel. Hovoříme obecně o ovesné mouce, ostatně i vločky jsou de facto jen forma mletí zrna:

• Ovesnou mouku vždy povaříme pro zjemnění stravy. Syrové vločky by byly na psí žaludek už příliš.
• Mouka by měla být vždy celozrnná.
• Základem je jednoduchost. Špatný nápad by byl připravit psovi ovesnou kaši z pytlíku, kde jsou i další složky. Rozhodně nepřidáváme žádný cukr, mléko a podobně – ano, psi oves stráví, ale lidský všežravý žaludek pořád nemají.
• Porce mají být malé. Jde jen o doplněk stravy, nikoliv její hlavní složku. Ovesné vločky dáváme svému mazlíčkovi pro ozvláštnění jídelníčku a pro jejich živiny, nikoliv aby se nasytil.

Možností, jak ovesnou stravu servírovat, je několik. Některým psům chutná čistá ovesná kaše – toho využívají někteří chovatelé, když potřebují zvýšit přísun vody v jinak suché stravě. Ovesné vločky jde smíchat například s granulemi. Pokud si chcete vyhrát, je možné si najít nějaké recepty na domácí pamlskové suchary pro psy a použít ovesné vločky jako základ. Fantazii se v tomto případě meze úplně nekladou – jen když to bude pejskům chutnat a když nepřeženeme míru.

Vegetariány bychom ze psů opravdu dělat neměli. Na druhou stranu, v některých levnějších granulích se občas objevují takové složky, že je to až k neuvěření. Právě v této souvislosti se můžete setkat s varováním před obilovinami v některých značkách krmiva. Problém je ale v jejich procentu a druhu, pšenice a oves mají zásadně jiné složení.

Čisté ovesné vločky jako pochoutka pro naše miláčky, navíc s láskou a pečlivostí připravené doma, to je zkrátka úplně jiná výživová kapitola. Zvlášť když ty vločky doplňují kus kvalitního masa.