Důležitý je rozdíl dvou termínů, které známe dobře i z lidských potravin: minimální trvanlivost a datum spotřeby. Krmení po překročení data minimální trvanlivosti ještě nějakou dobu vydrží dobré, postupem času ale degraduje. U výrobků uvádějících „spotřebujte do“ ale výrobce negarantuje, že se staré krmivo nemůže začít kazit.

Většina zvířecích krmiv pracuje spíše s minimální trvanlivostí, což na jednu stranu nedává tak rigidní časovou hranici, na druhou stranu ponechává větší nejistotu. Záleží totiž na tom, jak se chovají konzervanty a metody konzervace krmení. Kupříkladu dobře uzavřená plechovka mokré stravy je výborně chráněná delší čas, jakmile je ale poškozená nebo se začne kazit, je její zkáza rychlá. Oproti tomu například konzervanty v suchých granulích degradují postupně, suchá strava není při dobrém uložení tak náchylná k plísním a zapáchání, přesto po čase ani ona není vhodná.

Klesá výživová hodnota

Konzervanty totiž nejsou jediné degradující látky v krmivu. Po překročení minimálního data spotřeby může docházet ke změnám v mikronutrientech, jako jsou vitamíny a minerály, které se začnou rozpadat. Některé staré psí žrádlo tedy nevypadá špatně, není zkažené v pravém slova smyslu, stává se ale s věkem výživově poněkud prázdným. Můžeme tak mazlíčkovi přivodit postupně zdravotní obtíže dané čistě tím, že nebude ze stravy dostávat všechno, co potřebuje.

Důležité je také vědět, že ani krmivo před datem spotřeby není úplně v bezpečí, záleží totiž na správném skladování. Vzduch, vlhkost, horko – to všechno dokáže psí pochoutky zlikvidovat rychleji, než bychom čekali. Otevřený vzduch je totiž nositelem bakterií, vlhkost nahrává plísním, vyšší pokojová teplota zase vede ke kažení olejovitých složek stravy.

Že je se žrádlem něco v nepořádku napoví nos – lepší je ale spoléhat spíše na ten lidský. Psí čenich sice může rostoucí zkázu potravy odhalit mnohem dříve, problém je ale v tom, že ne každý pes je vybíravý. Spousta z nich sice zaváhá nad tím, že jejich pochoutka voní nějak divně, přesto asi každý chovatel někdy zažil, že pes je schopen občas bez rozmyslu sežrat cokoliv.

Někdy je ale dobré si psích náznaků přeci jen všímat. Psík nadšeně běží k misce snídaně jako každé ráno, místo vrhnutí se na žrádlo ale na chvíli zaváhal a začal čichat? Zpozorněme taky – dříve, než se zvíře rozhodne, že ten divný odér zase tolik nevadí.

Skladování psího žrádla se zase velmi podobá tomu, co známe intuitivně z lidské kuchyně. Otevřená plechovka nevydrží dlouho, vždy by měla být v lednici a zmizet během dvou tří dnů. Konzervy samy chrání krmení natolik, že nemusí obsahovat tolik konzervantů uvnitř. Suché granule jsou oproti tomu odolnější, spíše ale u nich věkem hrozí zmiňovaný rozpad nutrientů a „vyprázdnění“.

Granule bychom měli nejlépe skladovat zabalené v pytli, ve kterém přišly, který je dále vložený do nějakého zásobníku na žrádlo/potraviny. Pokud to samozřejmě rozměr dovolí. Není moc vhodné granule přímo přesypávat do nějaké pevné nádoby, jejich srolování v pytli totiž pomáhá dále regulovat přístup vzduchu. Hodně zhruba platí, že suché žrádlo bychom neměli skladovat déle než dva měsíce.

Sledujte zápach

V podstatě nechceme říci, že je vždy špatné dávat psovi krmení po minimální době trvanlivosti. Dá se pochopit, že z úspornosti se chovatelů, nechce vyhazovat prošlé krmivo. Jak jsme uvedli, větší opatrnost je potřeba u plechovek, které dovedou být potenciálně nebezpečné, zápach kažení a plísně ale musíme sledovat i u granulí. U těch navíc riskujeme, že pes nebude dostávat potřebné živiny, pokud se jimi bude krmit dlouho.

Zároveň ale na závěr zdůrazněme, že chovatel musí mít skutečnou jistotu, že je prošlé krmení nezávadné. Konzumace zkaženého žrádla může vést u mazlíčka k úporným průjmům a zvracením. Některé otravy zkaženým jídlem dovedou být skutečně vážné, kupříkladu infekce všudypřítomnou bakterií E. coli může vést při zanedbání až ke smrti. Stejně zákeřné a smrtící dovedou být i plísně a různé toxiny.

Řečeno ve zkratce: datum spotřeby krmení bychom měli brát v potaz a řídit se jím. Není to ale zeď, za kterou musíme vše prošlé vyhodit. Jen je v takovém případě být skutečně obezřetný, protože žádná úspora nevyváží poškozené zdraví mazlíčka.