Opravdu, myší apetit je příslovečný a není snad pochoutka, kterou by malá myška alespoň nezkusila ochutnat. Je ale rozdíl mezi divokými myšmi, které se potřebují „nafutrovat“ čímkoliv kvůli instinktu přežití, a domácím mazlíčkem, kterému bychom chtěli dopřát co nejdelší a nejkvalitnější život. Vhodně zvolená strava je k takovému životu klíčem. 

Krmné směsi s většinou prodávají určené obecně pro malé hlodavce. Ačkoliv je jídelníček myší, potkanů, křečků či pískomilů podobný, je potřeba na některá specifika brát ohled. Navíc ne každý výrobek má úplně vhodné složení. Jak by měl tedy vypadat jídelníček spokojené myši? 

Ideální je jako základ zvolit nějakou kvalitní komerční směs. Dnes jsou dostupné krmné směsi speciálně pro laboratorní myši a potkany, které mají dobře vyvážené potřebné vitamíny, minerály i živiny. Pokud je směs lisovaná do podoby pevných peletek, pomáhá navíc hlodavcům obrušovat zuby. Mohlo by se zdát „nepřirozené“ dávat myškám hotový výrobek, problém u směsí s velkým obsahem obilovin a semen ale bývá nevyrovnané složení tuku či naopak sacharidů.  

Semena a oříšky nejsou vhodné

To je problém jak u levnějších krmných směsí, tak u směsí míchaných z přímých surovin. Myš přirozeně ocení možnost pořádně se najíst například slunečnicových semínek. Dlouhodobě jí ale taková strava zatěžuje játra. Navíc ze semenných směsí obvykle zvíře vybere jen to, co mu chutná, takže už tak nepříliš vhodnou stravu dále ochudí o pestrost. Obecně tedy platí, že směsi semen jsou sice ve zverimexech všudypřítomné, nejsou ale vlastně skoro vůbec vhodné. Semínka a oříšky je ovšem možné dávat v malém množství jako pamlsky. 

Strava by ovšem neměla být jednostranná, a tak je potřeba základ doplňovat ovocem a zeleninou. Myšky mají ovoce jako vítaný pamlsek a je zábava si všímat individuálních preferencí. Některé z nich mají rády jablka, jiné banány, meloun, broskve či citrusy. V podstatě neexistuje nevhodná volba. Jen je potřeba zdůraznit, že přemíra cukru může (nejen) u hlodavců vyvolat diabetes či problémy se zažíváním, proto by ovoce opravdu mělo zůstat jen pamlskem.

Podobně zelenina má celou řadu možností – brokolice, salát, kapusta, mrkev, celer, kukuřice, rajčata, luštěniny. Je ale nutné dávat pozor, zda něco z toho myšky příliš nenadýmá. Stejně tak dávka by měla odpovídat velikosti pamlsku, některé druhy zeleniny, například čínské zelí, mají totiž velmi vysoký obsah minerálů. 

Hlídejte minerály

Velmi orientační poměr krmení říká, že 75–80 % hmotnosti stravy by měla být základní směs, zbytek pak ovoce a zelenina. Doposud neexistují příliš detailní studie, které by se podobně jako u psů a koček věnovaly vhodné straně pro co nejdelší život myší. Dílčí vědecké práce ale uvádí, že průměrná myš by na kilogram stravy měla dostat 2 g draslíku, 3 g fosforu, 5 g vápníku, 0.5 g sodíku, 35 mg železa, 10 mg manganu, nemluvě o dostatečných dávkách vitamínů. Nečekáme, že by některý chovatel odměřoval svým myším miligramy správných látek. Pokud se ale někdo o výživu zvířat zajímá detailněji, může tyto údaje porovnat s uváděným složením krmení. 

Mnoho chovatelů prostě jen doplňuje misku s krmením, když si všimne, že je prázdná. To ale není úplně ideální přístup. Lepší je zvířeti nabídnout ráno misku s krmením na celý den a večer ji dobře vyčistit – obzvlášť od nesnědeného ovoce a zeleniny. Dávka krmení se velmi liší podle genetiky a aktivity konkrétního jedince, chovatel ale brzy přijde na to, při jakém množství jeho mazlíčci nechávají krmení nedojedené. Rozhodně bychom se ale měli vyhnout tomu, že bude zvíře hladovět, proto je lepší zprvu dávat větší porce a sledovat, jak je zvíře během dne konzumuje. Bavíme se ale pořád o základní stravě, s ovocem a zeleninou to opravdu není potřeba přehánět. 

Pozor na lidské dobroty

Pamlsky můžeme využívat i jinak, například pokud se snažíme myšku učit na hry a braní do ruky –v takovém případě přijde vhod si nechat speciální dobrůtky pro myši na tuto příležitost. 

Závěrem dodejme, co už jsme naznačili na začátku: myši opravdu dokáží žrát skoro všechno. Proto to může nezkušené chovatele svádět k dělení se s mazlíčky o skutečné dobroty, které jim zdánlivě velmi chutnají – sušenky, burákové máslo, čokoláda, šunka či slanina. Zopakujme ale, co už bylo řečeno: strava s přemírou tuků a cukrů, o soli nemluvě, je rychlou cestou ke zdravotním problémům. Myši tyto potraviny zkrátka nepotřebují, a tak není potřeba jim je dávat.  

Nakonec i ikonický sýr není moc vhodný. Snad lze přimhouřit oči nad miniaturním kouskem, pokud víme, že na něj myška dobře reaguje třeba při hře. Obecně ale myši sýry překvapivě moc rády nemají, naopak opět riskujeme, že překročíme vhodnou dávku tuků a soli. Myši a sýr jsou zkrátka obrázkem z pohádkových knih, nikoliv z klece zodpovědně krmeného mazlíčka.