Pravěkého velepapouška se podařilo identifikovat několik let po vykopání jeho kostí. Paleontologové zkoumali lokalitu plnou ptačích fosilií v St Bathans na Novém Zélandu. Objevili při tom mimo jiné části těla velkého ptáka, kterého automaticky zařadili mezi nějaký druh velkých dravců. Až po více než deseti letech se v rámci jiné studie provedla revize a zjistilo se, že druhové určení asi není správné.

Vědce překvapilo, že podle všech měření a testů by mělo jít o papouška doposud nevídaných rozměrů. Dostal proto druhové jméno Heracles inexpectatus – Hérakles nečekaný. Žít měl v době před 23–16 miliony let, tedy v době raného miocénu. Zarážející byly především jeho rozměry – odhaduje se, že mohl vážit až 7 kg a dosahovat výšky těla 1 metr. To je dvojnásobek váhy dnešního nejmohutnějšího papouška kakapo sovího, taktéž novozélandského. Co do celkové délky by s ním mohl soupeřit ara hyacintový, který má ovšem dlouhý ocas a zlomek váhy herákla.

Předpokládá se, že pták nemohl létat a možná se stylem pozemního života blížil kakapovi. Dalo by se v tom případě uvažovat, že menší část jeho jídelníčku mohla tvořit i živá kořist, hlavním zdroje potravy by mu bylo, co by našel na zemi. Ostatně jinak zdánlivě mírumilovný kakapo to dělá úplně stejně. Z tohoto důvodu sami vědci papouška pokřtili žertovnou přezdívkou „Squawkzilla“, česky bychom asi řekli „vřešťzilla“, podle vzoru Godzilla.

Fosilie velkých ptáků jsou poměrně běžné a nové prehistorické druhy se také objevují překvapivě často. Takto velký, neznámý papoušek ale překvapil všechny. Věčná škoda, že už nežijí – zverimexy, ptačí burzy a výstavy exotického ptactva by dostaly úplně jinou šťávu, kdyby se něco takového začalo poměřovat třeba s andulkou.